Jestli něco vzbuzuje rozvířené emoce mezi rodiči a učiteli jsou to právě domácí úkoly. Na jedné straně jsou učitelé, kteří jsou zpravidla přesvědčeni o nezbytnosti plnění domácích úkolů a na straně druhé rodiče, kteří je zhusta považují za zbytečné přetěžování dětí. Názory obou stran se neshodnou jak na vhodnosti, užitečnosti, tak i efektivitě úkolů. Někteří odborníci (u rodičů oblíbení) tvrdí, že by domácí úkoly neměly být zadávány vůbec, žáci by se vše měli naučit ve škole. V českých školách však spíše převládá opačný názor. Opakování a procvičování učiva je nezbytnou součástí vyučovacího procesu. Jednotlivé školy většinou nemají danou jednotnou politiku týkající se dávání či nedávání úkolů. Většina rodičů je se současnou praxí nespokojená, zejména mají-li zkušenost se zahraničním vzděláváním.
Co se rodičům nelíbí?
o Nemají čas dětem kontrolovat úkoly a případně jim vysvětlovat látku, které neporozuměly.
o Psaní úkolů by dětem nemělo zabírat tolik volného času, který by chtěla rodina strávit jinak, podle svých představ a ne představ školy
o Děti by měly dostávat takové úkoly, aby je mohly psát úkoly samy bez asistence rodičů
o Rodiče nerozumí tomu, proč si děti nemohou psát úkoly v družině
o Proč tolik vadí, že není úkol podepsaný od rodičů
Domácí úkoly bývají oprávněně kritizovány jako prvek podporující již tak někdy velké rozdíly mezi dětmi vzhledem k rodinným prostředím, ve kterém vyrůstají. Nerovnost vzniká v důsledku různé kvality podpory žaků při vypracovávání úkolů ze strany rodičů. Nejedná se zde zdaleka jen o sociálně slabší rodiny, ale také rodiny, kde jsou rodiče nadměrně pracovně vytížení. Důležitou roli také hraje postoj rodičů ke škole a plnění úkolů. Pokud je negativní, přirozeně se tento přístup přenáší i na děti.
Jak vypadá ideální domácí úkol?
o Je dobrovolný
o Je zábavný, zajímavý a podporuje kreativní myšlení dítěte
o Není náročný a netrvá dlouho
o Není zadáván pravidelně a jeho zpracování je posíleno odměnou učitele
